Jedna má klientka, mě připomněla můj příběh o sabotáži  života a radosti z něho.

Měla jsem naplánovanou osobní konzultaci a moc jsem se těšila, že konečně pohnu s tématem hojnosti. Už mě nebavilo, jak nepřijímám dary života a z různých důvodů je odstrkuji pryč. Datum se blížil a já pociťovala jemné bolení v zádech. Nebylo to nic velkého, ale věděla jsem o tom. 3 dny před termínem sezení jsem se ohnula a s šílenou bolestí v zádech klesla na zem. Nemohla jsem se pořádně nadechnout, hýbat a syna jsem měla odvézt do školky. Nějak jsem zvládla školku a dobelhala se do zaměstnání.

Bolest byla, tak urputná, že jsem odešla k paní doktorce pro pomocnou ruku v zoufalosti. Syna jsem poslala na týden k babičce a ulehla doma. Několik dní jsem měla tu možnost, být sama se sebou a podívat se do hloubky. V slzách mi došlo, jak se mé programy typu: „ Nejsem hodná hojnosti, Ty si to nezasloužíš, apod.“, snaží dělat svou práci a zastavit rozjetý vlak řízený mým srdce a vnitřní moudrostí. Bylo mi zle, smutno a byla jsem nazlobená vlastním sabotování mého života. Tohle byl perfektní příklad mé dokonalé sabotáže, nemohla jsem být se synem a radovat se s ním, nemohla jsem být v zaměstnání a mít plat, nešlo chodit, ani pořádně dýchat. Někde v hloubce jsem věděla, že na tuhle konzultaci musím jít a půjdu, i kdybych měla letět třeba helikoptérou.

Na konzultaci jsem přijela, probíhala klidně bez velkých dramat. Šli jsme do hloubky. Týden na to proběhla výměna konzultací s jinou terapeutkou BodyTalk Systému. Rozpuštění myšlenkových programů mělo probíhat další 4 dny. Čtvrtý den jsem probrečela, slzy nějak sami tekly po mých tvářích  a odnesly poslední zbytky programu „Nezasloužím si hojnost“. Udělalo se mi lehce a od té doby vidím a přijímám neskutečnou hojnost mého života a jsem za ní nesmírně vděčná.

Alice Najmanová

www.zivotvnas.cz

Jsem těhotná, hurá. Moje bříško roste a já se raduji každým dnem, těším se na příchod miminka. Uvnitř vím, že chci rodit doma ve svém prostředí.

V zemi, kde jsem žili to nebyl problém. Při první prohlídce u lékařky má odpověď na otázku, kde chci rodit, byla jasná: „Chci rodit doma.“ Samotná jsem se překvapila svou jistotou a  skálypevným rozhodnutím, jako kdyby za mně mluvil někdo jiný. Věděla jsem, že tento intimní proces nechci prožívat v cizím prostředí s lidmi v bílých pláštích.

Má rodina však s tímto rozhodnutím naprosto nesouhlasila. Jejich pochopitelný strach o mě a o miminko, jim nedovoloval tuhle možnost přijmout a bombardovali mě svými vyprojektovanými přiběhy co by se mohlo stát, jak i sám primář porodnice toto rozhodnutí bere, jako nezodpovědné. Jejich názor jsem chápala, ale snažila jsem se jim ukázat, že se není čeho bát, že porodní asistentky z místní porodnice vědí co mají dělat, že pokud není něco v pořádku sanita přijíždí první k domácím porodům a až potom ke komplikovaným porodům v porodnici, aby maminky odvezla do nedaleké nemocnice s operačním sálem. Mé snahy byly vyčerpávající, ale marné. Jejich strach byl neoblomný. Začala jsem si uvědomovat, že po každém telefonátu s rodinou mám v hlavě zmatek. Otázky typu:“ Dělám správnou věc?, Jsem opravdu, tak nezodpovědná?, Co když se něco stane?.“  Mě pronásledovaly stále častěji, jako nějaký virus co  se mi navrtal do hlavy. Sice jsem stále věděla, že domácí porod je pro mně tou nejlepší variantou, červík strachů ale začínal pracovat na plné obrátky a moje vniřtní vědění pomalounku ustupovalo.

Již  několik let před těhotenstvím, jsem se setkala s terapii BodyTalk Systém, který umožnuje tělu se zharmonizovat tak, aby znovu nastal proces sebeléčení a růstu. Pomocí svalového testu terapeut zjišťuje, kde v těle se nachází blok a  neprobíhá správná komunikace. Pomocí lehkého poklepání na hlavu a hrudník se tyto bloky harmonizují a nastává proces sebeléčení. BodyTalk Systém  jsem také studovala a  v prvních měsících těhotenství složila zkoušky, a stala se terapeutkou. BodyTalk se stal mou cestou osobního rozvoje a zdraví.

Protože jsem chtěla, aby se miminko vyvíjelo co nejlépe, bylo jasné, že mu chci dopřát tu nejlepší péči, kterou znám. Zdravá strava, pohyb a každý týden nebo 2 týdny osobní konzultace BodyTalku, aby žádné stresy moje i  v mém okolí neovlivnili jeho vývoj, byly samozřejmostí.

Nebylo náhodou, že nátlak mé rodiny na změnu mého názoru o místě porodu ovlivňovalo nejenom mě, ale také mé miminko. Špatně jsem spala, byla jsem podrážděná, nervózní, začínala jsem mít strach, jestli vůbec dokážu porodit. Začala jsem nedůvěřovat své síle a vnitřní moudrosti, kterou máme každý. Naštěstí jsem měla BodyTalk. Konzultace mi pomohli se vrátit do své síly, nervozita a nespavost zmizeli, vnitřní radost rostla každým dnem. Znovu jsem věděla, že můžu porodit doma. Rodině jsem oznámila, že pokud nebudou mé rozhodnutí respektovat a budou se snažit mi ho vymluvit, nebudeme moci spolu komunikovat.  Nakonec mé rozhodnutí přijali a jedna obtíž byla zamnou.

Porod proběhl doma bez komplikací v přítomnosti partnera, duly a porodní asistentky z místní porodnice. Po potřebných měřeních, všichni odešli a my se zavrtali do postýlky a užívali si zaslouženého odpočinku. A nová etapa života začala…

Alice Najmanová

www.zivotvnas.cz

Ranní nevolnost…..

Na testu se objevili jedna čárka a druhá jemně nepatrná….Jééé já čekám miminko, tak je můj pocit něčeho jiného potvrzen moderní vědou a nová cesta začala.

Po několika dnech se dostavila nevolnost. Nemohla jsem se na jídlo ani podívat, návštěva obchodu se stala noční můrou a to jsem si měla koupit jídlo na 5denní seminář BodyTalk Systému, na který jsem se chystala už 2 roky. Ha, tak to bude zajímavý, asi budu o hladu. Protože jsem musela z obchodu vykráčet závratnou rychlostí, nebo bych tam „vrhla“, byla jsem ten den na sucharech a vodě.

Začala jsem být jemně nervózní při pomyšlení, že vlastně nebudu jíst a nedávat potřebné živiny mému miminku. Seminář jsem začala s prázdným žaludkem, což bylo příjemnější než čekat, kdy se jídlo přijde podívat na svět ještě jednou.

Třetí den semináře bylo mé jméno vybráno, aby bylo prakticky ukázáno  co v našem těle nefunguje a nekomunikuje. Při otázce na co bych se chtěla soustředit, co je věc která mě trápí, má odpověď byla jasná: „ Trpím ranní nevolností, jsem těhotná 3týden.“

Celé sezení  bylo o neharmonii hormonální výměny, vaječníky „nekomunikovali“ s hypofýzou, děloha měla co dělat s vytvářením placenty i strachy o tom jestli budu dobrá máma hrály velkou roli. Ukázka BodyTalku v praxi skončila, já slezla z masážního  stolu a odkráčela ke svému stolečku, abych vstřebávala další infomace o tomto úžasném léčebném systému.

Druhý den ráno jsem přišla do hotelové restaurace s tím, že zkusím něco sníst, protože mám před sebou náročný den. Rautový stůl byl přeplněn, mísy s ovocem se smáli na kolemjdoucí a já jenom zírala na mou chuť se najíst. Nemohla jsem tomu uvěřit, já mám chuť k jídlu, mě se nezvedá žaludek, můj úsměv na tváři nešel přehlédnout a  tak jsem se po několikatýdenním boji s potravinami pustila do jídla s obrovskou chutí  a radostí. Ranní nevolnost mě již netrápila a díky BodyTalk Systému jsem proplula celé těhotenství v pohodě.

Alice Najmanová
www.zivotvnas.cz